Gamifikace aneb Kudy z nudy

Kdo si hraje, ten (se) nezlobí. Všichni pracujeme raději v klidu a pobavení, než navztekaní nebo znudění. Zábava je také častější důvod účastnit se nějaké hry, než za každou cenu docílit vítězství. A tak si někteří lidé začali říkat, proč nevyužít herní principy i v obyčejných každodenních činnostech primárně neherního charakteru. Označuje se to jako gamifikace aneb Kudy z nudy.

Udělat z nudy zábavu

Jedním z prvních byl zakladatel geolokační sociální hry Foursquare Dennis Crowley. Záhy se herní prvky začaly objevovat v různých oblastech a branžích např.: v marketingu, pedagogice, managementu, žurnalistice a v jiných s cílem povzbuzovat zákazníky, udržet pracovníky dlouhodobě motivované a výkonné nebo přimět studenty k iniciativní spolupráci a vyvolat v nich skutečný zájem o učivo.

Ale gamifikace nemusí být jen o slevových kupónech, věrnostních bodech, kolech štěstí, nebo srovnávacích žebříčcích ve firmách. Hrajeme-li hru, rozvíjíme v sobě kvality, kterým v běžném životě nenecháváme až tolik šancí: učíme se trpělivosti, hledáme různé alternativy řešení, hledáme všelijaké cesty k cíly, tlačíme na svou vytrvalost, odhodlanost, možná jsme ochotní i trošku riskovat a nakonec si osvojujeme i umění prohrávat, přestože si uchováváme chuť, bojovat znovu. Pokud se vám tedy do něčeho nechce, máte z něčeho hrůzu, je vám nějaká činnost nemilá, nebo vás nudí, zkuste ji přetransformovat z povinnosti do zábavné hry.

Tak, jak se o to pokouší například online škola Codecademy, která nabízí interaktivní kurzy kódování a programování. Nejen že vás za každý sebemenší splněný úkol váš průvodce vroucně pochválí, ale sbíráte také body navíc, třeba když se ke svému kurzu vrátíte dřív než za dva dny. Za získané body sice nic nedostanete, ale už samotný princip sbírání a slovního povzbuzování vás ponouká k další a častější práci.

Bodový systém u jakékoli činnosti

Podobný bodový systém si můžete vymyslet i sami doma při čemkoliv, čím se zrovna potřebujete zabývat. Píšete referát a nechce se vám? Přičtěte si za každou půl hodinu nepřerušeného psaní pět bodů a za 40 bodů si vymyslete odměnu. S principem gamifikace jsou určitě skvěle obeznámeni dietáři – když tento týden nevezmu do úst čokoládu, můžu si v neděli dopřát půlku tabulky.

Jako všechno ostatní přináší s sebou i tento systém určitá negativa. Nic se totiž nesmí přehánět. Může se přihodit, že se na odměnách stanete závislí, podobně jako hráči pc her, zapomenete na skutečnou podstatu práce nebo se pošramotí vaše dlouhodobá motivace a povzbuzování přestane účinkovat, což patří mezi největší rizika gamifikace. Tomu se dá zabránit třeba tak, že se budete hecovat navzájem s kamarádem, který vás může zároveň kontrolovat a hlavně, berte všechno s rezervou.

Gamifikace života vás má především bavit, jak říká moudro jedné oblíbené hry: Člověče, nezlob se.