Home Osobní rozvoj Příběh o starém muži a lidské bláhovosti
Příběh o starém muži a lidské bláhovosti

Příběh o starém muži a lidské bláhovosti

109
1

Následující krátký příběh jste už možná někde zaslechli či četli, je to ostatně klasika inspirativní literatury a oblíbená povídačka mnoha motivačních řečníků. Jeho prameny byste vystopovali dokonce až v dávné Indii, jejichž tísíciletími ověnčená moudrost je v něm dobře čitelná.

Příběh

Ale dost už bylo úvodu, a povězme očekávané: „Bylo nebylo…

Žil na venkově jeden starý muž. Byl to farmář a měl jednoho koně, jenž mu tahal pluh. Kůň bohužel farmáři jednoho dne utekl.

Farmářovi sousedé bědovali: „To je strašné! Bez toho koně se přeci neuživíš, co si jen počneš? To je tvůj konec!“

Starý farmář však pouze pravil: „Kdo ví?“

Příštího dne se kůň vrátil a přivedl sebou navíc dalšího koně. Když to sousedé uviděli, radovali se „Sláva! Nyní pro tebe bude práce dvakrát snazší. Máš veliké štěstí!“

Farmář odvětil: „Kdo ví?“

Ještě toho dne se farmářův mladý syn těžce zranil při pokusu zkrotit nového koně. Zlomil si nohu a tak nemohl svému otci pomáhat živit rodinu.

Sousedé tuto událost div neoplakali: „Chudáku! Na stará kolena jsi zůstal na všechnu svou práci sám. To je neštěstí!“

Jenže farmář jenom pokrčil rameny: „Kdo ví?“

Zanedlouho přišla válka a verbíři z vesnice odvedli všechny mladé muže pryč – kromě farmářova syna, který pro své zranění nebyl boje schopný.

Nyní opět všichni sousedé mínili, jaké má farmář štěstí, že jedinému zůstal doma milovaný syn.

Hádejte, co na to asi farmář odpověděl? Máte pravdu: „Kdo ví?“

Lidská bláhovost

Tento příběh může pokračovat klidně donekonečna, ale pointa je myslím už docela jasná.

Jak bláhové a unáhlené jsou naše lidské soudy o věcech, lidech a událostech kolem nás! Reagujeme na povrchní, evidentní a okamžité následky, a na základě nich děláme příliš unáhlené závěry – ale jak můžeme vědět, co se děje doopravdy?

Tento krásný příběh ukazuje a připomíná, že velký běh věcí zná svůj směr a číst se v něm naučíme jedině díky odstupu a nadhledu.

Ne všechno neštěstí je opravdu neštěstí, třeba otevře jiné a mnohem lepší dveře. A ne každá výhra znamená, že jsme za vodou. Možná je upomínkou, abychom neusnuli na vavřínech a vytrvali v úsilí, protože nikdy nebude zcela hotovo.

Než zas tedy příště budete kroutit hlavou nad všelijakými katastrofami předkládanými v televizním zpravodajství, a nebo se naopak radovat nad nově uzavřenou spolupráci ve vaší profesi, vždy si vzpomeňte na starého farmáře a jeho: „Kdo ví?“

Nikdy totiž není konec a všechno, co se nám děje sebou přináší patřičné následky, proto místo bláhového vynášení soudů příště raději zůstaňte bdělí a otevření nevyzpytatelnému proudu života, a nebuďte jako ti farmářovi sousedé…

 

„Jestli jste něčemu uvěřili a ono to nefungovalo, možná soudíte předčasně. Když si myslíte, že jste v průšvihu, možná tomu tak není. Možná je to jen dočasné.“Anthony Robbins

 

David Zonyga

autor Pohádek Nový Věk

www.pohadkynovyvek.cz

Jak Vás článek zaujal? Napište nám Váš názor dolů do komentářů.