Se silami na dně: Jak poznat syndrom vyhoření a jak mu čelit
Situace, kdy člověk sahá až na dno svých sil, asi nechce zažít nikdo z nás. V případě, kdy se příliš upínáme na práci, věnujeme jí neadekvátní množství času a myšlenek, nad rámec pracovních povinností a často na úkor rodiny, se může nedostatek sil projevit syndromem vyhoření.
Ten se stal ožehavým problémem současné hektické a uspěchané doby, která na všechny klade velké nároky.
Syndrom vyhoření je, když…
Syndrom vyhoření se označuje zkratkou SV, anglicky jej známe pod názvem burn-out (česky vyhoření neboli vyhasnutí). Je to psychický stav, kdy daná osoba pociťuje emoční, někdy fyzickou vyčerpanost z pracovní zátěže a opakovaného přepínání se. Vytrácí se jak nadšení a motivace, tak elán a radost z činností. Převažují pocity vnitřního a tělesného opotřebení a únavy.
Pojem SV a jeho kategorizaci ve zdravotnictví jako nemoc definoval v roce 1974 americký psychoanalityk H. J. Freudenberger, podle nějž syndrom vyhoření je: „konečným stadiem procesu, při němž lidé, kteří se hluboce emocionálně něčím zabývají, ztrácejí své původní nadšení, motivaci a vlastní hnací síly.“
Pachatel známý…
Co je příčinou syndromu vyhoření? Pachatelem je dlouhotrvající stres z pracovní činnosti, ke kterému se následně připojuje tlak v osobním životě, který člověk zanedbává a orientuje se ve velké míře jen na práci. Krátkodobý stres se mění v chronický, přičemž se z něj v krajních případech vyvine až do syndromu vyhoření. Vyplývá z nerovnováhy a nepoměru mezi mezi profesními ambicemi a realitou, je završením vleklého a dlouhodobého procesu.
Syndrom vyhoření má několik na sebe navazujících fází:
- Nadšení – člověk je plný elánu a vitality, pracovní činnost jej uspokojuje a naplňuje. Hrozba tkví v přílišném vysilování se a častých přesčasových hodinách.
- Stagnace – elán a energie upadá, člověk poznává veškeré mantinely své činnosti, při nichž ledacos nepůjde tak, jak by si přál. Dává do úrovně se svou prací své zájmy.
- Frustrace – zde přichází na řadu pojem efektivity a samotného smyslu práce, s nímž se úzce pojí nemilá setkání s byrokracií, neochotou a překážkami.
- Apatie – ta nastává v momentě, kdy je člověk neustále frustrován bez toho, aby měl možnost situaci ovlivnit. A práci potřebuje jako zdroj financí ke své existenci. Tak dělá jen činnosti v rámci své náplně práce, nic navíc. Nastává odcizení a ztráta smyslu celé činnosti.
Jak syndromu vyhoření předejít?
Prevence je podstatná ve všem, ani syndrom vyhoření není výjimkou.
- Velmi důležitý je dostatek spánku, odpočinku a relaxace s absencí myšlenek na práci.
- Relaxace pomůže k uvolnění po práci nutností a načerpání nových sil, energie a vitality.
- Péče o zdraví a fyzičku je rovněž nutností. Je otázkou osobní volby každého, který způsob posílení těla komu vyhovuje, co kdo může (a zmůže), a co nezvládá.
- Otužování posílí imunitní systém. Patří do něj procházky za jakéhokoli počasí, s přiměřeným oblečením (nepříliš lehkým, ale ani nepříliš teplým), výborné jsou sprchy vlažnou a studenou vodou.
- Správná strava s dostatkem ovoce a zeleniny ve stravě, spolu s dodržování pitného režimu, je neodmyslitelnou součástí.
- A dobré vztahy s rodinou, přáteli, prostě blízkými, samozřejmě s kolegy a okolím, ty jsou ideálem. Tvoří takovou tu třešničku na dortu v rámci prevence a eliminace případného nástupu syndromu vyhoření.
Pavla Jelínková
