Motivace a krize

Motivace a krize

60
0

Motivace je slovo odvozené od latinského „movere“ a znamená hýbat, pohybovat. Slovo krize zase z řeckého „krisis“ a znamená rozhodnou chvíli či rozhodnutí samo (což může býti spojené s nesnázemi).

V běžné řeči často používáme tato slova nepřesným způsobem. Krize je dnes kdejaká chvíle, kdy se necítíme dobře. Motivaci zase vnímáme jako něco, co nás zvenčí přitáhne k sobě. Ovšem skutečná motivace a skutečná krize je nahlížena jako vlastní síla.

 Vlastní síla

Skutečná motivace námi může hýbat pouze v případě, že víme, kdo jsme. Nikoli ovšem intelektuálně, že jsme „muž“, nebo „žena“, „otec“, či „matka“, „podnikatel“, nebo „chudák“. Znát sebe znamená žít svoje vlastní schopnosti, cítit svoji vlastní sílu. Být sám sebou ve smyslu, že mé prožívání, mé vědomí je plně zaměřeno na můj vlastní cíl života.

 Být sám sebou

Ten se nachází v každém okamžiku. Být sebou znamená probudit v sobě potenciál, schopnosti, cítění, které bylo mé jedinečné osobnosti přiděleno na cestu životem. Tato síla se v nás nachází od okamžiku zrození. Kdo jí žije, bezpečně pozná, že je to ono. Kdo zná a projevuje sebe, tak bezpečně ví, jak má sebe motivovat, nebo jak procházet krizí.

Neznamená to samozřejmě, že bude vždy jásat a vískat radostí. Může se cítit na dně, ale ví, jakým způsobem se může zvednout. Neztrácí naději, či spíše bezpečné vědění, že v sobě má dost síly na to, aby pokračoval za jakýchkoli podmínek. Může se obávat, že přijde něco, s čím si nebude vědět rady, ale posuzuje tuto obavu jako klamný mrak pochybností.

 Disciplína

Toto poznání je výsledkem disciplíny. Nejvhodnější překlad slova disciplína v tomto kontextu je: „být sám sobě učitelem.“ Jediný, na koho se můžeme spolehnout, jsme my sami. My sami musíme vědět, co dělat teď a co konat později. Disciplíně se člověk učí postupně, neobjevuje se náhle celá.

Klopýtnutí a omyly jsou důležitými zkušenostmi. Disciplína znamená neustálá bdělost nad vlastní myslí: Na co zaměřuji svoji pozornost a jakým způsobem přistupuji k životu. Jak smýšlím o sobě a o druhých, z jakých pohnutek konám. Disciplína znamená najít si každý den dost času na zkoumání vlastní mysli v klidu a tichu. Toto úsilí je nutné do té doby, než se stane bdělost nad myslí přirozenou i v ruchu života.

 Krize tréninkem

V přirozenosti vlastního života je krize jen dalším tréninkem, jen další možností, jak ukázat svoje vlastní síly a schopnosti v nejzazší možné míře. Žít vlastní vizi je nejkrásnější jen tehdy, když zvětšujeme odvahu, s jakou ji projevujeme. V takové chvíli je krize vítanou zkouškou a učitelem, soupeřem či mírou hrdinství.

V neustálé bdělosti, ostré jako břit či meč, postupujeme vpřed. Nehoníme se ale za poklady v dračích slujích. Naším největším hrdinstvím je konání jako příklad pro dobro světa. Největším pokladem je nám diamantová čirost našeho srdce a charakteru.

Odkazujeme světu ne mince, ale příběhy.