Prokrastinace – jak s ní zatočit?
Dobře se soustředit a zvládat pracovní povinnosti bez prodlev, je někdy obtížné. Stále jsou okolo nás nějaké ruchy – kolegové, telefonáty, emaily, sociální sítě a mnoho dalšího. Jak tomu čelit, a nenechat se rozptylovat při práci, neodkládat ty skutečně důležité úkoly za nepodstatné? Jak vyzrát na prokrastinaci, lidově odkládání práce?
Prokrastinace je, když…
Prokrastinace je značné a často chronické jednání, spočívající v neustálém odkládání plnění nepříjemných a jednotvárných povinností a pracovních úkolů na „později, potom, jindy“… Vědci a lékaři se shodují, že ohrožuje i psychické zdraví každého jedince. Toto odkládání nepříjemné a náročné práce bývá totiž jakýmsi ventilem pro vyrovnání se s úzkostí, která náročné povinnosti provází. Proto také prokrastinace často ústí ve stresující pocity viny ze ztráty produktivity a za rohem pak na svoji příležitost číhá psychická krize. Chronická prokrastinace může ve svém důsledku mít fatální důsledky a nepomáhají tomu ani mylné domněnky společnosti o lenosti, malé vůli nebo mizivých ambicích daného člověka.
Trocha historie nikoho nezabije
Pojem samotný pochází z latiny (procrastinatus), a pak byl poangličtěn (procrastination). V latině je výraz procrastinatus přídavným jménem, odvozeným od příčestí minulého slova procrastinare. To je složeninou přípony pro- (pro, na) a crastinus (zítřejší), vycházející ze slova cras (zítra).
V současnosti prokrastinace prochází velkým boomem. Silně skloňovaný výraz má emocionální náboj i pozadí. Ale není to skutečně jen odborné pojmenování lenosti, je to nemoc. Každopádně je prokrastinace velikým zlodějem času a sil, které bychom mohli věnovat něčemu smysluplnějšímu.
Jak na prokrastinaci vyzrát?
Každý má někdy dny dobré, někdy zlé. A v nich je pak plnění pracovních povinností na různé úrovni. To se prostě stává – někdy jsou výsledky průměrné, a jindy excelentní. A odkládání nepříjemných povinností je součástí lidské přirozenosti. Zkuste naši osmičku proti prokrastinaci a zatočte s ní!
Osmička proti prokrastinaci
-
Rozložte si čas
Rozčleňte si čas, kdy se budete na daný úkol připravovat, kdy na něm pracovat a kdy jej dokončíte a zpětně zkontrolujete. Dané časy zkuste dodržovat. Každý jsme jiný a tak každému z nás vyhovuje jiný přístup k povinnostem. Najděte si ten svůj přístup a držte se jej.
-
Eliminujte ruchy
Nenechte se rozptylovat a nastartujte své soustředění. Eliminujte okolní ruchy. Je to jediná cesta. Protože každá činnost potřebuje svůj klid a řád, ideálně seskládaný dle vašich propozic tak aby byla efektivní a účelná, bez zbytečného odbíhání. Vždy se maximálně koncentrujte na daný úkol, jako kdyby v tu chvíli nic jiného neexistovalo.
-
Vytyčte si úkoly dle důležitosti
Před započetím práce si napište všechny povinnosti – nepříjemné i příjemné. Seřaďte je číselně dle důležitosti. A tím nejdůležitějším úkolem začněte. Pak každou dokončenou práci a úkol si odškrtněte. Vypadá to nejen úhledně, ale dodává pocit dobře odváděné práce, která ubývá a má smysl.
-
Osekejte, a zjednodušte si činnosti
Zjednodušte a osekejte si práci na podstatu. Důležité je z ní „vypíchnout“ a vybrat to nejdůležitější a tím vždy začít. Postupně se prokousávat až na konec denního seznamu činností – od hlavní, přes podstatné až k těm méně důležitým.
Nedělejte najednou více prací, pak není ani jedna udělána pořádně. A naučte se říkat ne. Plné soustředění se na to, co je pro vás skutečně důležité, dává mnohem větší smysl.
-
Mějte kolem sebe při práci pořádek
Mějte kolem sebe v práci pořádek – stůl, kancelář, dílnu, ateliér,…Pracovní prostředí velmi podstatné a není radno je podceňovat. Má poskytovat potřebné podmínky pro koncentraci při úkolech a práci. Ideálně ze svého prostředí a stolu odstraňte vše, co by vás mohlo od dané povinnosti nějak odvádět.
-
Časté minipauzy
Během práce jsou důležité malé několikaminutové (5 minut postačí) pauzy, v nichž se napijete, dáte si jablko nebo jiné ovoce, nebo jen projdete okolo stolu. Tyto pauzy eliminují stereotyp a upadání do jednotvárnosti. Osvěží, povzbudí a práce může zdárně pokračovat dále! Dobrým bojem se stereotypem je daný úkol zpracovávat několika způsoby – něco na počítači, něco do bloku, a něco na nástěnku. Nápady přijdou třeba právě při chůzi okolo stolu
-
Pomalu, ale důsledně
Postupujte pomalu, ale důsledně. Ukvapená práce bude mít efekt dle hesla „práce kvapná, málo platná“. Raději úkol zpracovávejte o hodinu déle, než ve spěchu a stresu. Obzvláště při kreativních činnostech je to důležité.
-
Zahoďte obavy
Přestaňte se bát chyb. Každý je dělá. Abyste na to nezapomněli, je ideální mít nástěnku (korková je fajn) a na ní Motto na papíře: „Každý dělá občas chyby“. V případě rostoucích obav se na toto motto podívejte. Chyby dělají i vaši kolegové a nadřízení. A navíc – jakákoli chyba se dá napravit.
Pavla Jelínková
