Home Motivace pro každý den Vyšlete a bude sesláno
Vyšlete a bude sesláno

Vyšlete a bude sesláno

0
0

Když jsem se tímto tématem začala zabývat, byla jsem na úplném propadu svého života. Neviděla jsem východisko, směr, netušila jsem, jak se z dost komplikované situace vymotat. Začalo to nenápadně… Nejdřív jsem si kladla otázky jako „Proč/Jak/Já/Důvod“ apod. Snažila jsem se nějakým pochopitelným důvodem dopátrat k tomu, proč zrovna já se ocitla v této ne moc příznivé životní fázi.

Když jsem si dokázala upřímně zodpovědět, co je špatně, a ve které části jsem přesně ztratila směr, energii i sílu, přicházelo prozření. Ve chvíli, kdy jsem si určila zlomový bod, který měl konkrétní podobu, a který v podstatě odstartoval to všechno nepěkné, mohla jsem začít vymýšlet řešení ze své současné situace. Do té doby jsem se v podstatě motala v kruhu, byla obětí a nedokázala rozluštit, co bylo špatně.

Jakmile víte, co se ve vašem životě změnilo k horšímu, začněte si klást otázky:

„Proč se mi to stalo, co je tím důvodem?“

Vy se totiž potřebujete dopátrat příčiny, nepotřebujete řešit hned následky. Nejdůležitějším prvním a dle mého zásadním krokem je právě upřímné odpovědi uvnitř sebe. Přestat obviňovat okolí, okolnosti, přestat to svádět na všechny a všechno kolem. Jen vy sami totiž znáte pravdu. A přiznání si této pravdy je úlevné. Potom se totiž můžete odrážet ode dna a postupovat směrem vzhůru.

„Kdo je za tohle zodpovědný?“

Podívejte se na první otázku. To je právě ono – přiznání, že já sám jsem tvůrcem svého života. Někdo vám určitě na dno dopomohl, ale vy jste se nechal stáhnout. A je jen na vás, kdy si přiznáte, že svůj svět a svůj život si vážně vytváříme úplně sami. Jsme svobodní, můžeme říct ano a můžeme říct i ne. Je to jen na nás, nikdo nás přece nenutí. Přijměte tu zodpovědnost a začněte tvořit. Váš život poté nabere úplně jiné obrátky.

„Našel jsem jádro problému. Co s tím?“

Jednejte. Hlavně nestát na místě, litovat se a hořekovat na osud, Boha, toho zlého člověka, co mi do tohoto stavu dopomohl. Znám to, věřte mi. Utápěla jsem se v sebelítosti a neměla sílu ani chuť se zvednout ze země. Nimrala jsem se v tom docela dlouho, ale při pohledu zpátky vím, že to tak bylo správně. Nimrejte se v tom, jak dlouho cítíte, že je potřeba. Potom ale zakřičte STOP a hledejte řešení, jak z bludného kruhu ven. U mě to začínalo nenápadně tím, že na mě vykukovaly motivační články (díky Facebooku za to, že jsi zdrojem tolika informací a tolika zajímavých lidí). Všude, kam jsem se podívala, jaký časopis otevřela, všude byly články plné inspirace a motivace. A víte proč? Protože já je podvědomě hledala a vysílala jasný signál, že je chci a potřebuji. A nastoupila další otázka?

„Zvládli to jiní, ale zvládnu to i já?“

Srovnáváme se. Rádi čteme o lidech, kteří zapadli do bahna a vrátili se zpět na krásnou zelenou louku plnou voňavých kytek.  A tohle nás žene vpřed. Vlévá nám to energii do žil. Podstatou zůstává, že my si tohle přitáhli přesně ve chvíli, kdy jsme na to dozráli. Určitě jste slyšeli o pojmu „Co vysíláš, to také přijde“. Jde o vysílání myšlenek, které mají neuvěřitelnou energii a moc. Všichni víme, že když jsme šťastní ve svém nitru, najednou i všichni ostatní jsou šťastní. Každý známe cenu úsměvu, kdy jdeme davem a nikdo, ale nikdo se neusmívá. A vy jste ten první dárce, vysílač, který úsměv vykouzlí. A najednou se stane co? Usměje se na vás dalších šest lidí. Ano, o tomhle to je. Vysílej, přijímej! Protože ty jsi stejný jako ten, co se zvedl z bahna a dnes je na vrcholu. Ovšem ty jsi teprve na začátku, takže na tom musíš ještě hodně zapracovat. Ovšem už teď je jasné, že tohle prostě dáš!

„Co když se vrátí moje chmury?“

I tohle se děje. Nejde se nutit být pozitivní dvacet čtyři hodin denně, ačkoliv někteří lidé to umí. Pokud nedokážete vysílat jen správné myšlenky, zastavte se, a zkuste je jen pozorovat. Nic jiného nemusíte. Nepozastavujte se nad chmurami ve své hlavě, ani je tam nepitvejte. Což máme také tendenci dělávat, že ano? Jen je pozorujte. A potom si udělejte dobrý čaj a běžte ten den brzy spát. Protože spánek léčí. Ale to jistě víte, že ano?

„Stalo se to, neuvěřitelné! Jak to zpracovat?“

Tak a jste ve fázi „přijal jsem“. To, co jste si přál, se stává skutečností. Nová práce, nový partner, nový dům. Jakékoli přání jste vyslali se plní. Krásný pocit, viďte? A jak to zpracovat? Důležité je poděkovat. Vyjádřit vděk, nahlas či potichu. A pak už se jen radujte z toho, co máte. A uvědomte si, že jakmile přestanete stát na místě a začnete jednat, všechno bude sesláno ve správný čas. Musíte věřit, vkládat energii a znova a po několikáté (protože opakování je přece matka moudrosti) – VYSÍLEJTE a otevřete se následně PŘIJÍMÁNÍ. Protože zrovna VY si to zasloužíte!

 

Autor: Veronika Fojtíková